Bitcoin a Venezuela: Může bitcoin skutečně zachránit zemi před smrtelným selháním ekonomiky?

Země obdařená neuvěřitelnými zásobami ropy a dokonce i soutěží Miss Universe je na pokraji kolapsu, sužována výpadky proudu a nedostatkem potravin a bez sebemenší příležitosti splácet své dluhové závazky.

Venezuela, kdysi prosperující ekonomika, která přitahovala migranty k jejím břehům, je nyní jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě, kde drasticky znehodnocená místní měna – Bolívar – je díky hyperinflaci dobrá pro něco víc než pro konfety. Mezitím jeho občané hladovějí, stávkují a doufají, že bitcoiny pomohou zmírnit jejich vleklou ekonomickou krizi.

Pád socialismu

Socialistická budoucnost, kterou slíbil bývalý prezident Venezuely Hugo Chávez, nakonec nebyla tak jasná. Ve snaze vyvážit blahobyt chudých občanů prezident nezohlednil přání bohaté a vlivné populace.

Jeho protiamerické postavení přidalo olej do ohně zahraniční politiky: Venezuela začala aktivně podporovat kubánský rafinérský průmysl, posílal jim denně 160 000 barelů ropy a pokus v roce 2002 převzít kontrolu nad státní ropnou společností Petroleos de Venezuela SA (PDVSA) vyvolalo vážné protesty a shromáždění. Navíc všichni dělníci, kteří s tímto stavem nesouhlasili (a bylo jich 19 000), byli propuštěni Chávezem, který byl jmenován zkorumpovanými úředníky, kteří se nestyděli dát peníze na černý trh.

Prezident se také rozhodl přísně kontrolovat celý peněžní obrat ve státě a stanovil 3 oficiální sazby – pro občany, pro dovoz základního zboží a pro zbytek dováženého zboží. Pro ty, kteří nešli do zahraničí, bylo zakázáno získávat měnu. Takový režim způsobil rozmach spekulantů a prudký růst objemů černého trhu. V důsledku těchto akcí se oficiální kurz národní měny, Bolívaru, čtyřikrát lišil od skutečné.

Graf 1. Zdroj obrázku: econographics.wordpress.com

Tak působivé údaje o rezervách černého zlata pro rok 2013 zjevně nekorelují se situací v zemi ani s úrovní inflace v roce 2018 (graf 2).

Graf 2. Zdroj obrázku: Americký úřad pro statistiku práce, AirTM

Data odrážející poněkud podivnou situaci roku 2013 plně odpovídají politice Nicolase Madura, Chavezova politického ochránce, který se v té době dostal k moci. Na pozadí jeho nekonvenčních politických rozhodnutí se Venezuela potopila v krizi. Překvapivým faktem je, že relativně nedávno (1970–1980) byla Venezuela považována za nejprosperující latinskoamerickou zemi, protože jakýkoli produkt bylo možné zakoupit za petrodoláře.

Nedostatek však dosáhl tak absurdního vrcholu, že McDonald’s pozastavil prodej hamburgerů kvůli nedostatku chleba a mohli si to dovolit pouze obchodníci s drogami a pašeráci. Samozřejmě na základě takového finančního kolapsu se aktivně rozvíjí kriminalita a pořádají se masové protesty, které bohužel vzaly život desítkám občanů.

Rok 2016 bude připomínán jako rok Maduro vyhlásil stav nouze, ve snaze bojovat proti nedostatku potravin a inflaci. Jeho nově nalezená pravomoc rozhodovat bez souhlasu parlamentu však vyvolala bleskurychlý pokles rychlosti bolívaru. Inflace Bolívaru prudce vzrostla a zasáhla 1,37 milionu procent v roce 2018 podle MMF, do absurdního bodu, že občané počítají své peníze nikoli podle jednotlivých bankovek, ale v obrovských balíčcích.

Kilogram sýra v Caracasu se prodává za 7,5 milionu bolivarů. Zdroj obrázku: Reuters

Hyperinflace Bolívaru zcela zkazila diplomatické vztahy nejen s USA, ale také s EU. Maduro se konečně pokusil stabilizovat spirálovitou situaci a poprvé za 15 let vyhlásil Maduro režim oslabené měnové kontroly a umožnil komerční výměnu finančních prostředků.

Zároveň mezi slumy, výstřely a hladem vyděšení obyvatelé investují poslední prostředky do digitálních aktiv a snaží se alespoň nějak zachránit poslední majetek. Bitcoin je považován za záchranné lano.

Na základě celosvětové popularity kryptoměny uvolňuje Maduro Bolivara z pěti nul a uvolňuje národní kryptoměna krytá ropou, Petro.

Podvod na národní úrovni

Konkrétně jsem popsal obrázek toho, co se děje ve Venezuele, abych poskytl kontext toho, jak je kryptoměna vnímána jako nutné opatření k řešení nahromaděných problémů země. Například venezuelská burza kryptoměn Surbitcoin se od roku 2014 do roku 2016 rozšířila ze 450 na 85 000 uživatelů.

Bitcoiny nakupovaly nejen mladí lidé, kteří byli aktivní v digitálním věku, ale také důchodci a zástupci nejchudších částí populace. Podnikatelé tento trend podpořili a brzy začaly bitcoiny přijímat jak obchody, tak univerzity.

Stojí za zmínku, že ve Venezuele je elektřina poměrně levná a není těžké uhodnout, jak ji obyvatelé využili: hornická horečka se usadila v ulicích a sklepech, poskytnout zemi nové příležitosti k dosažení lepší životní úrovně.

Vzhledem k obrovskému ekonomickému potenciálu trhu s digitálními aktivy se Maduro rozhodl připojit k obecnému trendu a oznámil spuštění národní kryptoměny El Petro, která by měla být přímo vázána na zásoby ropy ve Venezuele. Cena jednoho tokenu se měla rovnat barelu ropy (asi 60 USD). Přes takové statečné záměry se Národní shromáždění domnívalo, že takový krok není v souladu s venezuelskou ústavou a může přispět k novému nárůstu korupce.

Vraťme se o několik odstavců výše a připomeňme, že Nicolas Maduro ke spuštění kryptoměny nepotřebuje povolení od Národního shromáždění a jejich kritika zjevně nebyla považována za překážku. V důsledku toho byl oznámen soukromý předprodej a celková emise dosáhla 100 milionů Petro (nepodložené tvrzení samotného Madura).

Absurdně není známo, kdo stojí za Petrem, a to jak po technické, tak po právní stránce. Projekt je 14stránkový bílý dokument neodhalila žádná jména a spočívala spíše v hlasitých prohlášeních o tom, jak by toto rozhodnutí mohlo zásadně změnit zasaženou venezuelskou ekonomiku.

Komunitu navíc není tak snadné podvádět – Petroovu fundraisingovou kampaň, včetně distribuce fondů, představil pouze Maduro a nenašel v dokumentech logické potvrzení. Například šéf venezuelské vlády hrdě oznámil, že v první den ICO token přilákal neuvěřitelných 735 milionů dolarů a celková sbírka činila 5 miliard dolarů.

Není divu, že takové hlasité údaje (i nepotvrzené) způsobily USA obavy, protože takový příliv peněz do Venezuely mohl snadno snížit ekonomické sankce na nulu. Jako výsledek, Prezident Trump zakázal Američanům investovat do Petro. Avšak místo toho, aby ovlivnily pokles popularity venezuelského projektu, byly takové kroky americké vlády vnímány jako nový tlak na jeho globální pokrok, který funguje jako bezplatná PR kampaň.

Jeden za druhým, venezuelské obchody a dokonce i banky oznámily, že Petro byl přijat jako platební prostředek; občané navíc mohli platit státní poplatky a daně v národním žetonu. Podnikatelé se zavázali vyplatit svým zaměstnancům určitou část jejich výdělků prostřednictvím Petro, ale skutečnost, že Maduro nezohlednil, byl obrovský rozdíl v kurzech. Faktem je, že náklady na registraci venezuelského pasu se rovnaly dvěma žetonům, což činilo 7 200 bolivarů. Pro lidi to byla velmi těžká částka rovnající se čtyřem platům. Podle Madura by propojení národní měny s tokenem mohlo takový problém vyřešit.

Pokus o mezinárodní přijetí

Poté, co Petro vstoupil do všech venezuelských obchodů, bank a institucí (podle titulků rozšířených v médiích), přemýšlel Nicolas Maduro o mezinárodní expanzi. Na podzim roku 2018 se venezuelský vůdce pokusil vstoupit na globální trh. Bez rozpaků řekl, že token se již používá k převodu jiných měn, uvádí se na 6 největších burzách a že Petro by se měl stát hlavní kryptoměnou OPEC. Háček je v tom, že si nikdo není jistý, ve kterých zemích byl token převeden nebo na kterých platformách je Petro uveden, protože ještě nebyl ani implementován. Fakt se ale potvrdil, že pole Ayacucho, jehož ropa měla být zásobou tokenu, se ani nevyvíjí, kód na GitHubu není uveden a peněženky, které drží Petro, nelze nikde najít.

A ještě více: všech 100 milionů Petrosů je pod kontrolou jedné adresy, která neprovedla žádné transakce – tokeny prostě existují bez života. Realita je taková, že Madurova prohlášení o masivním přijetí Petro jsou jen kouř a zrcadla – Venezuelci informovali nezávislé novináře, že žádné obchody nepřijímají Petros, ani není kde prodávat žetony. Část těžce vydělaných peněz, která měla být převedena na národní kryptoměnu, tedy jednoduše proudila do státní pokladny. Petro je ve skutečnosti bezcenný a peníze ušetřené na mzdách proudily do kapes venezuelských úředníků.

Podvod v národním měřítku – tak lze nazvat Madurův senzační pokus vydělat v již vyčerpané zemi.

Průběh krutosti

Zajímavé je, že za takových okolností se občané Venezuely neodvrátili od kryptoměn, ale naopak – začali ještě více důvěřovat bitcoinům, které zůstaly nejstabilnějším řešením pro zachování jejich úspor. Tato nálada se jasně promítla do indikátorů burzy LocalBitcoins, kde se nyní v průměru nakupuje více než 1 000 BTC v hodnotě více než 20 miliard bolivarů týdně.

Zdá se však, že venezuelská vláda se těší populaci, která důvěřuje decentralizovaným bitcoinům nad Petro. Boom kryptoměny, který vyústil ve vznik těžebních farem, byl naopak úředníky zkrácen tvrdou formou – od obvinění z nelegálních aktivit po odstranění těžebního zařízení agresivními prostředky. Ve stejné době se korupce uvnitř země opět rozšířila mezi masy – pro osvobození od podezření se horníci vyplatili od policistů a pokračovali ve své činnosti.

Utahování šroubů pokračuje dodnes – od roku 2017 Venezuelská vláda vyžaduje, aby se těžaři bitcoinů zaregistrovali u státu, předání všech informací o sobě, včetně umístění jejich farem. Další překážkou, se kterou se Venezuelci potýkají při pokusu o nákup kryptoměny, je dvoustupňový proces registrace na burzách – po splnění požadavků KYC jsou informace o uživateli pečlivě prostudovány v kancelářích venezuelského volebního registru. Bez svolení tohoto orgánu nelze účet aktivovat.

Dalším kamenem úrazu, který venezuelská vláda postavila před kryptoměnový průmysl, je monitorování bankovních účtů občanů za účelem hledání spekulativních akcí. Vláda toto opatření odůvodňuje citací silné volatility bolivaru spárovaného s americkým dolarem s tak aktivním kryptoobchodem v zemi. V důsledku monitorování již bylo zmrazeno 50 000 $ a byla ukončena činnost 2 kryptoměn.

Nechtěl si nechat ujít příležitost doplnit státní pokladnu (nebo peněženky vládních úředníků), na začátku letošního roku zavedl místní regulátor 15% provizi za provádění transakcí kryptoměny venezuelskými obyvateli. Občané navíc čelí omezením rozsahu převodů a kryptoměn v Bolivars (regulátor má právo nezávisle stanovit ceny aktiv kryptoměny). V tuto chvíli je Venezuelanům povoleno provádět platby kryptoměnou ve výši maximálně 10 Petro, což se rovná 600 USD. Nedodržení všech výše uvedených pravidel a omezení bude mít za následek pokutu až do výše 18 000 USD.

Věrnost a víra v BTC

Venezuela dodnes trpí politickou krizí, která propukla s novou silou. V květnu 2018, Nicolas Maduro získal druhé funkční období ve funkci prezidenta, navzdory tvrzením o volebních podvodech od opoziční strany. V lednu 2019 vůdce opozice Juan Guaidó se poté prohlásil za prozatímního prezidenta Venezuely, v přímé výzvě k moci Madura, až do okamžiku, kdy budou moci proběhnout spravedlivé volby.

Zdroj obrázku: https://flic.kr/p/23U9P5X Vlastník fotografie: HazteOir.org Licence CC BY-SA 2.0: https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/legalcode

Uprostřed chaotických protestů a ničivé výpadky elektřiny, Maduro nadále prosazuje svou autoritu a plánuje zůstat v prezidentském úřadu do roku 2025. Konfrontace mezi starou a novou vládou nadále propuká a zasáhne venezuelské občany. Venezuelský bankovní systém praská ve švech a utopická myšlenka zavedení tokenu Petro, který přímo závisí na ropě, existuje pouze slovy.

Odborníci se domnívají, že samotný koncept tohoto kryptoměny by za daných okolností nepřinesl žádné pozitivní výsledky, i kdyby Maduro jednal čestně. Ekonomická mezera poskytovaná bitcoiny, kterou se úřady snažily uzavřít, by byla schopna poskytnout zemi stabilnější a bezpečnější způsob provádění transakcí a působení na globálním trhu. Zaprvé, BTC je zcela apolitické, což znamená, že s jeho hodnotou nemůže manipulovat zkorumpovaná vláda motivovaná vlastním finančním ziskem. Za druhé, bitcoin nezávisí na důvěře v mezinárodní banky, což je v případě Venezuely obzvláště důležité. Zatřetí, je záměrně odolný proti inflaci a pomohl zmírnit škody způsobené hyperinflací v zemích, jako je Zimbabwe, v minulosti.

Venezuelci zároveň neztrácejí naději na jasnou budoucnost, protože Juan Guaidó je dlouholetým nadšencem kryptoměn a věří, že bitcoiny jsou schopny pomoci zemi z jejího katastrofického stavu. Takový scénář je však možný pouze tehdy, pokud Guaidó dosáhne ve Venezuele nových a spravedlivých voleb a zbaví bitcoiny svého podzemního stavu a do sféry legitimních.

Vladimir Malakchi. CMO 482. řešení

Vladimir Malakchi je SOT z 482. řešení. Je úspěšným marketingovým odborníkem se zkušenostmi v několika různých oblastech podnikání. Své první podnikání zahájil v roce 2014 a poté se zaměřil na investice rizikového kapitálu v roce 2016. Od té doby pracuje s blockchainovými společnostmi a start-upy a prostřednictvím více než 10 úspěšných projektů získal celkem kolem 60 000 000 $..